Galapágy tvoří 13 sopečných ostrovů

Galapágy tvoří 13 sopečných ostrovů

Souostroví Galapágy se nachází ve východní části Tichého oceánu po obou stranách rovníků, asi tisíc kilometrů od Ekvádoru v Jižní Americe, ke kterému oficiálně patří. Souostroví tvoří 13 sopečných ostrovů, některé sopky jsou aktivní i dnes.

Nejznámější jsou ostrovy Isabela, San Cristóbal, San Salvador, Santa María a Santa Cruz. Podle želvy sloní dostalo své jméno toto souostroví - obrácený krunýř připomíná sedlo, a to se ve španělštině řekne „galápago“.

Souostroví Galapágy je samosprávnou provincií Ekvádoru, která má i své hlavní město (Puberto Baquerizo Moreno) na jednom z ostrovů – San Cristóbal. Po 450 let lidské historie na Galapágách byly ostrovy užívány jako vězeňské kolonie, válečné přístavy, ale i výzkumné stanice. Jejich rozloha je srovnatelná s největším řeckým ostrovem Kréta (7 844 km čtverečních).

Podnebí ostrovů určuje studený Humboltův proud, který po většinu roku přináší příjemný chladnější vzduch, od prosince do března se ostrovů dotýká teplý mořský proud El Niňo. Ten přináší déšť a celá krajina se nakrátko pokryje svěží zelení. Průměrné teploty se zde po celý rok pohybují mezi 20 – 26 stupni Celsia.

Pro své jedinečné přírodní bohatství byly Galapágy 1934 vyhlášeny národním parkem a v roce 1978 byly zapsány na Seznam světového dědictví UNESCO. Návštěva Galapág není levnou záležitostí. Na ostrovy se dostanete z Prahy po 21hodinovém letu do Quita a dále z hlavního města Ekvádoru letadlem zhruba za 400 amerických dolarů. Dalších 100 dolarů zaplatíte na letišti za vstup do národního parku Galapágy. Doporučujeme poznávat Galapágy na výletních lodích, které se plaví po stanovených okružních trasách. Lze sehnat kajutu na lodi v ekonomické třídě za cenu zhruba 100 dolarů na osobu.

Téměř vše, co je potřebné k životu, se na ostrovy musí dovážet. Návštěvu Galapág si rozhodně nenechte ujít, zvlášť jestli holdujete potápění. Na Galapágách návštěvníky pod vodou čeká neskutečné přírodní divadlo. Před očima proplouvají ryby těch nejbizarnějších tvarů a nejzářivějších barev, až oči přecházejí.

Ostrovy vulkánů vznikly asi před 5 miliony let z ohně a lávy a staly se jedním z vulkanicky nejatraktivnějších souostroví naší planety. Wolf (1707 m) vysoká sopka je nejvyšší na ostrově Isabela. Menší sopky stále bublají a vypouštějí sopečné plyny. Návštěvníky zde uchvátí určitě nejen lávová pole, ale také náhorní plošina Altiplano s vysokými sopkami, národní parky Chimborazo a Cotopaxi. Turisty a sportovní nadšence čeká plavba na kanoích v nedotčeném Amazonském pralese, koupání, potápění a kaktusy.

Galapágy – to je neopakovatelný svět odlehlých ostrovů v Pacifiku s nesmírně bohatou endemickou faunou. Galapágy jsou domovem pro unikátní druhy zvířat, které nenajdete nikde jinde na světě. Nejznámějším je obrovská galapážská želva. Průměrná délka jejich života je okolo 150 let a váha přibližně 200 kg. Naneštěstí se tyto želvy staly oběťmi lovu, což mělo téměř za následek jejich vybití.

Na ostrovech žije na 60 druhů ptáků, z toho 28 endemických. Mnoho jich však bylo vyhubeno. Nesmírně pozoruhodní jsou pro člověka prehistoricky vypadající ještěři. Vyskytují se tu i tučňáci, Darwinovy pěnkavy, fregatky, albatrosi, mořští rackové, terejové, galapážští jestřábi, kormoráni, mořské vlašťovky, hnědí pelikáni, bahamské husy, růžoví plameňáci, galapážští holubi, delfíni, velryby, lvouni. Galapágy jsou jediným místem na severní polokouli, kde žijí tučňáci.

Na Galapágách se nesmíte dotýkat zvířat ani je krmit, fotit s bleskem, cokoliv sbírat, odhazovat odpadky, chodit mimo vyznačené cesty, zdržovat se na ostrovech po setmění a pohybovat se bez průvodce (výjimkou jsou samozřejmě obydlené ostrovy).

Zajímavosti
Oficiálně byly Galapágy objeveny v roce 1535 panamským biskupem Tomásem do Berlanga, kterého na cestě z Panamy zastihlo bezvětří a odnesly ho sem proudy. Ve své podrobné zprávě o cestě pro španělského krále pak biskup popsal lachtany, leguány a hlavně neuvěřitelně velké želvy (Giant Tortoises). Naštěstí (tedy pro Galapágy) námořníci neobjevili vodu a vlámský kartograf Abraham Ortelius zanesl do svého atlasu Orbis Terrarum nové Insulae de los Galopegos neboli Ostrovy želv jako neobyvatelné.

Příroda Galapág okouzlila všechny návštěvníky. V roce 1845 to byl i slavný Charles Darwin, jehož pozorování během plavby na HMS Bengle položila základ Darwinovy teorie přirozeného výběru. Darwin, neobyčejně pečlivý pozorovatel přírody, na souostroví strávil pět týdnů, ale neprozkoumal okolí sopky na severu ostrova Isabela. Růžový leguán žije pouze tam. Je nicméně s podivem, že podivuhodné zvíře unikalo pozornosti přírodovědců dalších 150 let.

V 19. století připlouvaly ke Galapágám náhodou či záměrně desítky lodí a mnoho kapitánů nadšených z toho, že právě objevili novou pevninou – novou zem. A tak se stalo, že každý z nich začal ostrovy pojmenovávat a vzniklo z toho několik ostrovů se 2 nebo 3 jmény, ale raritou nejsou ostrovy i s osmi jmény.

Autor: Alexandra Rohanová

Článek byl zobrazen 9 912 krát.